Nápad

Když jsem dneska v posilovně zrovna "lámal železo", tak mě napadlo, že bych mohl po příchodu domů sednout za pc a něco napsat na svůj blog. A to je právě ono - NĚCO. V dalším čase ve fitku a následně cestou domů jsem se nijak nezabýval tématem, o čem budu psát a teď zjišťuji, že se mi to pěkně vymstilo. Pač tu sedím a v hlavě prázdno. Jen v dáli slyším vzdalující se blekotání Dr. Zoidberga. Sice by to mohl být jakýsi námět, ale je to vesměs jen slabé kafe (i když tuším, že mi to Zoidy neodpustí). Ovšem při pohledu na ty čtyři písmena tvořící úžasný hořký nápoj (trochu cukru a mléka - zatím netřepat, pouze promíchat) se mi zbíhají sliny. Hodina však značně pokročila, takže si nechám zajít chuť (tři už jsem dnes měl) a promyslím jiné téma.

A safra. Zase nic. Fakt mám teď v hlavě prázdnotu, aspoň v těch místech, které by měli nyní fungovat, aby poskládali něco srozumitelného. Nic. Budu si přece jen muset dát to kafe a k tomu nějakou tu příhodu s doktorem medicíny s čtyřnásobně rozeklaným horním pyskem, jemuž "lékařský diplom spadl do sopky". Ale už teď tuším, že jak odejdu, tak již k blogu nesednu.
No, ale za ten Zoidbergův směsný ryk, to stojí.