Zase o knize?

S tímto článkem si uvědomuji, že je to už třetí v pořadí, který se věnuje četbě. Pač se musím radostně říci, že dneškem již mám kompletní Sapkovského ságu o zaklínači Geraltovi. Takže co nevidět se do ní pustím. Nedávno jsem dočetl jiné fantasy - Hunger Games a opět musím konstatovat, že jsem nelitoval financí k zakoupení celé "hladové" triologie. Velice povedené fantasy, z jiného soudku, než jaké jsem do té doby četl.   K mým letošním úlovkům musím začlenit i pětidílný příběh o Dextrovi. Tatáž postava se vyskytuje ve známém seriálu, z nichž první série vznikla na motivy prvního dílu stejnojmeného románu. Taková trochu netradiční kriminálka s netradičním hlavním hrdinou, kterému, přesto, že je jedním z nejlepších fiktivních masových vrahů amerických dějin, držím palce. 

D. G.: Metro 2034

         K mé velké spokojenosti jsem v sobotu, v knihkupectví na náměstí Míru ve Zlíně, narazil na pokračování mé oblíbené knihy. Jako pokaždé, když vejdu do prodejny s knihami, prvně, často jedině, zamířím do regálu se sci-fi a fantasy. Zpravidla obhlížím nové tituly, ne snad kvůli koupi, ale jen abych měl jakýsi přehled co se v tomto žánru vydává. Jedině snad přímo vyhlížím Sapkowského zaklínače, pač mi ještě zbývá sehnat Věž Vlaštovky a Paní jezera.
A zrovna jako jindy jsem tuhle sobotu opět prozkoumával řadu titulů zmiňovaného žánru. Když tu mě do oka padl černo-modrý přebal s jasně červeným názvem METRO 2033. Tento Glukhovského postapokalyptický román mě v loni naprosto uhranul. Snad nejlepší sci-fi jaké jsem kdy četl. Úžasná atmosféra s hororovými prvky.
Ale, abych to nenatahoval. Hned vedle této knihy byla stejně vysoká s bílo-žlutým přebalem a hnědým titulkem METRO 2034. Asi pět vteřin jsem hleděl jako očarovaný. Pak jsem po ní hmátl a mé srdce zaplesalo radostí, když jsem spatřil na svrchní straně obalu knihy stejným písmem napsané jméno autora a název (jen o rok posunutý). A pod tím vším opět zobrazená plynová maska, snad jen modernějšího vzezření než ta z prvního dílu. Takže si dovedete vy všichni, kdo tento článek bude číst, představit, že jsem se o koupi rozmýšlel asi jednu pikosekundu. Hned ten den večer jsem se do pokračování Metra začetl. Hned po první straně jsem děkoval za ten spásný nápad se zatoulat do knihkupectví. :)

Harry is back

Harry Potter. Myslím, že k tomuto jménu není co dodat. Zná jej snad již každý. Kdo nečetl knihy, aspoň viděl film (rozhodně doporučuji přečíst, jak to bývá, knihy jsou lepší).
Letos v půli července do kin vlétla druhá část posledního dílu. Neuvěřitelné, ale od Kamene mudrců uběhlo deset let. Zatímco filmový trailer k Relikvii smrti hlásal konec největší ságy všech dob, musím po shlédnutí posledního filmu konstatovat, že se nevydařil jak bych si představoval. Celou dobu se filmaři více méně drželi knižní předlohy (mám na mysli sedmý díl) a pak najednou finish nezvládnou. Co to má znamenat? Kde je pořádná bitva o Bradavice? Pravda nečekal jsem nic tak velkolepého jako dobývání Minas Tirith, ale zároveň nic tak okleštěného. Neříkám, že bitva byla vysloveně špatná (bod dávám za armádu soch), ale něco mi tam chybělo. Jestliže bych tohle překousl, nemohu to říct o některých filmových pasážích, na které jsem koukal jak vyjevený. Relikvie smrti jsem četl třikrát, naposledy vloni před premiérou první části. Nepamatuji si však, že by v knize bylo něco takového: Voldemort v těsném kontaktu s Harym, poté jejich vzdušný souboj a nakonec závěrečné střetnutí, ale pouze jich samotných; Harry láme bezovou hůlku (Brumbál se bude jistě zlobit, měl ji určitě rád); mimochodem nějak se ze scénáře vytratila Harryho vlastní zlomená hůlka, kterou jak si pamatuji spravil právě onou nejmocnější hůlkou (pravda, stačil ji přelomit a zahodit). Jak vidmo, filmaři se snažili postupovat podle jakéhosi hollywoodského standartu, prostě aby to bylo pro divákovo oko zajímavější (respektivě tak si to asi mysleli). Nějak zapomněli, že řada především mladšího osazenstva kin, předlohu četla. Ještě bych jim odpustil na prach se rozpadající mrtvé tělo starého Voldyho (vždyť prach si a v prach se obrátíš), ale neměli snad závěrečnému souboji přihlížet ostatní kouzelníci? Kde je závěrečný dialog mezi čenokněžníkem a "vyvoleným"? A když už se v knize Voldemort zabije odraženou vlastní kledbou, všichni obránci Bradavic pak málem samým štěstím Harryho rozmáčknou. Ve filmu po souboji přijde do hradu mezi ostatní a ti se k němu mají jako kdyby spíše přišel z toalety.

A k tomu všemu nevěřil jsem vlastním očím, když se najednou na plátně objevila poslední knižní kapitola "O devatenást let později". Pokud do nynějška se na to dalo dívat, popravdě i přes výtky o kterých jsem se zmínil, je to slušně natočený film, tak si to tímto epilogem filmaři úplně podělali. Bylo to hrozné a díky tomu i komické. Smál se celý sál. Já též, ale bylo mi jako kdybych sledoval spíš nečí trapas. Chudáci herci. Takhle vypadat za devatenást let? Tady opravdu digitální triky selhaly. Nejlépe tahle kapitola neměla být vůbec zfilmována (když už tak ji měli z kinofilmu vystříhat a dát jako bonus na DVD a to bych tam dal poznámku: "jen pro otrlé"). Na blue-ray bych to nedával, ty obličeje by byly vidět až moc detailně).

Celkové hodnocení? I přes výtky které jsem tu uvedl, je to dobrý film. Minimálně, bych pozvedl staré známé herecké obsazení. Asi nebude to nic nového, když prohlásím, že Radcliffe - Harry, Watsonová - Hermiona a Grint - Ron ve svých rolích rozhodně dospěli. Samozřejmě nemůžu zapomenout i na zkušené herce, jako Smithovou - McGonagallová, Rickmana - Snape či Fiennese - Voldemort a jiné. Posledně zmiňovaný v mé paměti zůstane navždy jako starý Voldy. Tím se omlouvám postavám jako Amon Goethe nebo hrabě Almásy, které tento britský herec skvěle ztvárnil. 

Inu tento díl se každopádně mezi ostatními filmy ságy neztratí.

Někdy příště proberu všechny potterovské filmy. Teď mě k tomu napadlo, že nebude špatné, když film porovnám s danou předlohou.

Co mě v poslední době dostalo?

Četba Sapkowského povídek o zaklínači. V této době jsem již začtený do pátého (posledního - škoda!) dílu ságy, jenž se točí okolo jistého zaklínače a jeho přátel (i nepřátel).

O četbě nějakých oblíbených knih jsem na svůj blog ještě nepsal. A to si myslím, že jsem zdatný čtenář. Když se mi příběh líbí, jsem schopný několik stovek tlustou bichli přelouskat za 2 -3 dny (s tím, že samozřejmě si děj pamatuji a rozumím mu). Pravda, neříkám, že jsem pravidelný čtenář. Třeba čtvrt roku nemusím číst, pak objevím zajímavý titul, či tituly a mám o řadu odpolední i večerů postaráno. Pamatuji se, že v loni, když jsem přečetl poprvé všech sedm dílů Harryho Pottera, zvládnul jsem to během dvou týdnů. Tak mě to zaujalo, že jsem byl schopen denně nad knihou sedět či ležet až 8 hodin! To byla vyjímka, ale 4 až 5 hodin u knihy není pro mne nic neobvyklého. 

Je to sice pěkné, že dovedu tak rychle si přečíst oblíbenou knihu, má to však jedno negativum - brzo končím. A to pak není pěkný pocit. Když jsem tehdy po dvou týdnech přelouskal Pottera a zavřel Relikvie smrti, najednou se dostavil nepříjemný pocit. Uvědomil jsem si, že už dál nemohu pokračovat, není co číst. Byl jsem "tak trochu mimo". A v tomhle stavu jsem byl dva tři dny.

Podobnou zkušenost, jak se již teď obávám, budu mít i po přečtení Sapkowského ságy. Podle mě to bude ještě horší, pač příběh o Geraltovi a Ciri mě pohltil daleko více než jiné knihy. Ale copak mohu zvolnit ve čtení, když to má tak skvělý příběh i jazyk. Kdo zná zaklínačské povídky i ságu, což u fanoušků fantasty bych neznalost tohoto díla považoval za nepřijatelnou, mě musí potvrdit úžasný výtvor polského autora Andrzeje Sapkowského. Snad mě jen mrzí, že jsem zaklínače poznal až po tolika rocích (vyšlo v 90. letech.), což se mi vymstilo, pač jak obě povídkové sbírky tak sága je v obchodech nedostupná. Vyjímečně někde na skladu mají Věž vlaštovky či Paní jezera. Toď vše. A TO JE MÁLO!

A proč mě dílo zaujalo? V prvé řadě žánr fantasy. Příběhy (námět, popis děje, jak statického, tak vynikajících šermířských soubojů). Hlavní hrdina Geralt z Rivie (ze všech možných knih podobného zaměření mě tahle postava oslovila nejvíce). A v neposední řadě autorem použitý naturalismus - jak v popisu, tak v dialozích. Sprosté slova a řeči o sexu běžně v podobné četbě nenajdete. A hlavně všechno vyzní naprosto přirozeně. Žádné omezené dialogy. Řada postav má svoji nezaměnitelný způsob mluvy. Viz trpaslíci. Když čtu jejich dialogy, mám pocit, že jsem se ocitl někde na Valašsku. Úžasné! Věta za všechny:  
"Každý meč je na hovno, když nepřátel nerovno."

 A tak bych mohl pokračovat ještě hodně a hodně dlouho. 

Jen tak

Dneska jsem si prohlížel blogy ostatních lidí od nás ze střediska a musím říct, že až na vyjímku, přesto, že jsem byl půl roku bez netu, tak na svůj blog publikuji častěji než jiní.
Ivo mě potěšil textem o naší letošní vodácké akci na Berounce. Jak už jsem uvedl v komentáři k tomu článku, myslím že i přes nepřízeň počasí a menší aktivity řeky, jsme si plavbu užili. Dokonce jsme občas narazili i na slušné pivo (+ příznivou cenu). Ještě, že jsme měli vlastní mnoha litrové zásoby tuzemáku. Naší východní spoluplavci k tomu přidali slivku a skvělý domácí špek. Nebudu se nějak více o plavbě rozepisovat. Kdo chce si o ní něco přečíst, ať se zatoulá do "Ohně v díře".

Opět online

Tak jsem po půl roce opět na webu. Kvůli stěhování jsem musel na jaře odpojit internetové připojení. Jenže stěhování se nějak protáhlo a na novém bytě jsem se ocitl až v září.

Když tak u toho počítače sedím a píšu na blog, tak mi to připomíná, že ještě bych měl sepsat recenzi na nového Pottera. Na Filmžroutech se k tomuto tématu nemají a byla by škoda vynechat onen očekávaný film. Dneska se mi ale nechce, tak na to sednu v průběhu týdne. Mimochodem, Harry Potter byl dle mého názoru vydařený. Ale o tom později.

Včera, respektive i dnes ráno proběhla našim střediskem organizovaná noční hra Zlaté oči. Již 4. ročník. My organizátoři jsme se vžili do role jisté britské tajné služby a připravili náborovou akci. Nato, jak jsme ji dlouho vytvářeli, ji měly některé týmy rychle "vyřešené" úkoly. Příště musíme přiostřit. Ale každopádně si myslím, že můžeme být spokojeni. Byl to vydařený ročník. 7 registrovaných týmů - to byl pěkný nášup.
Teď už jen popřát vítěznému týmu, aby zdárně prošel tvrdým výcvikem naší agentury. James pozdravuje.

Pěkný nářez

Noc z 5. na 6. března byla ve znamení velké události - LANKY. Konečně! Ano, již od minulého roku byly někde ve vzduchu věty typu:

Už dlouho nebyla lanka.
Měli by jsme něco udělat.
Kdy?
Nemám čas.
Nemůžu.
Možná.

A právě kvůli neschopnosti se domluvit na nějaký termín (pokud vůbec na něco konkrétního došlo), byla tahle pc akce odsouvána. Až v únoru se toho chytl Ivo, rozvířil kalné vody, sjednotil tým a téměř až vymodlená hrací noc se podařila uskutečnit.
Počet hráčů byl vskutku nejvyšší, co mé oči kdy na našich lankách viděly (pokud správně počítám - 19). Opět ve velké klubovně. Mnoho stolů, mnoho strojů a kabelů, svačin, nápojů a jedny hořící kamna.
Tato lanka měla ještě jednu softwarovou novinku - CS Source (pokračování klasické CS akce s lepší grafikou, vycházející z Half-Life 2). Krom toho se pařily i běžné hry, jako Unreal či Flatout2. Lokálně se prosadily strategie Age 2 a Warcraft.
K velké spokojenosti jsme vydrželi téměř všichni až do svítání a v hojném počtu. Opravdu vydařená akce!